1) Asi nejzajímavější bylo to, co se neodehrálo. Tím myslím na pátek naplánované čtení znaleckého posudku, který měl doložit předražení zakázky za cca 64 milionů korun skoro o třetinu. Společnost PROFI-TEN a.s., zhotovitel posudku, totiž sice vlastní řadu znaleckých oprávnění (www.profiten.cz), ale "kulaté razítko" pro tvorbu rozpočtů mezi nimi chybí. Laicky, jen trochu vulgarizováno, to znamená totéž, jako byste si televizi nechali opravit od opraváře ledniček, protože obě věci jsou na elektřinu a patří do kategorie výrobků pro domácnost. Jeden z klíčových důkazů obžaloby tím ztratil právní váhu. O tom, jak asi byl posudek zpracován, vypovídá fakt, že se celý vešel na čtyři nebo pět stran A4, přičemž položkové rozpočty děl rozsahu rekonstrukce kostela Máří Magdaleny jsou dokumenty mající zpravidla stran několik desítek.
2) Tímto ale trable kolem posudku nekončí. I kdyby měla společnost PROFI-TEN správné oprávnění, dokument posuzuje něco jiného než to, oč v kauze běží! Je totiž vypracován na rozpočet zhotovený generálním projektantem, což je špatně, protože tento rozpočet dává jen obecnou představu o náročnosti díla. Dotace se udílejí na základě reálného položkového rozpočtu vítěze výběrového řízení a ten se od rozpočtu generálního projektanta může pochopitelně lišit. Připomínám, že v případě kostela Máří Magdalény byla jediným kritériem výběrového řízení cena, a nejnižší nabídkou nad několika dalšími firmami zvítězil dnes obžalovaný Metrostav. I naprostého laika napadne, že v případě, že by byla cena Metrostavu navýšená o třetinu, jsou z logiky věci i ostatní účastníci výběrového řízení namočeni do dotačního podvodu.
V souvislosti s kauzou se většinou píše jen o kostele. Zapomíná se na to, že podstatnou položkou revitalizace byla i přilehlá fara. Tato fotografie a následující fotografie interiéru byly pořízeny již před lety, v době, kdy jsme připravovali o komplexu kostela a fary velkou obrazovou reportáž.
3) Již úvodem jsem zmínil, že asi nejvíce prostoru bylo minulý týden věnováno poněkud bizarní a mediálně vděčné roli pana Dolanského. "Špionážní" subkauza je podružnou linií příběhu, přesto i zde je třeba uvést pár věcí na pravou míru. Jaromír Dolanský nezastával na stavbě funkci hlídače (jak mu je někdy médii asi kvůli jeho předchozímu vlastnictví bezpečnostní agentury připisováno), ale pomocného technického dozoru. Podstatnější je, že tuto práci vykonával již roku 2012, což dokládají zápisy z kontrolních dnů a stavební deníky. K lobování ze strany hejtmana na poskytnutí práce Dolanskému a jeho placení Metrostavem přitom mělo dojít až o dva roky později.
Práce byly zastaveny v době, kdy byla revitalizace již z větší části hotova (uvádí se, že zhruba z osmdesáti procent). Rozsah prací ilustruje například nově zabudovaný výtah.
4) Peníze na úplatky měly být údajně odčerpány prostřednictvím subdodavatelů fakturujících neprovedené práce. Jeden takto nařčený subdodavatel (Gallos spol. s r.o.) již kvalifikovaným znaleckým posudkem prokázal, že "fiktivní" práce, které uvádí žaloba, neexistují jen na papíře, ale opravdu byly provedeny.
5) Na závěr jsem si nechal pozitivní zprávu. Po policejní aprílové razii v roce 2014 skončilo v přes měsíc trvající vazbě šest lidí. Tímto faktem některá média ještě dlouho potom ilustrovala závažnost celé kauzy. Našli se i pisálci, kteří o vazbě referovali jako o probíhající ještě dávno potom, co byli dotyční na svobodě. Vězte, že první člověk z oné šestice se již dočkal odškodnění za nezákonnou vazbu.
To všechno jsou skutečnosti nedávající, na rozdíl od bulvárně podané "špionážní aféry" hejtmana, prostor pro dvojí výklad, ale média o nich cudně mlčí...
